Vaginální napářka u sestupu pánevních orgánů

21. ledna

Jako fyzioterapeutka věnující se urogynekologické, porodnické a reprodukční tématice vaginální napářku vřele doporučuji a mám s ní moc dobré zkušenosti a výsledky. Jsou ale situace a stavy, kdy je třeba napářku využívat s opatrností a konzultovat individuálně svůj zdravotní stav s dalšími odborníky. Jako u diagnózy sestupu pánevních orgánů.

O co jde?

Sestup nebo též pokles či prolaps pánevních orgánů je jakákoliv změna polohy orgánu, ležícího v pánvi. Tím je močový měchýř s močovou trubicí, děloha s pochvou a koncová část tlustého střeva s konečníkem. Podle velikosti sestupu se pak rozlišují různé stupně poklesu od lehčích po těžké formy.

Pánevní dno si můžeme představit jako trampolínu. Kosti tvoří pevnou konstrukci trampolíny, pružiny jsou vazy, úpony a šlachy a samotná „plachta“ je měkké pánevní dno (svaly, nervy, cévy). Orgány pánve leží právě na takové trampolíně. Když na trampolínu vyvíjíme opakovaně nepřiměřený tlak (obvykle opakovaně) a neprovádíme pravidelný servis, jednoho dne trampolína vypoví službu – plachta spadne dolů, nepruží, utrhne se pružina, zboří se konstrukce...

Příčiny vzniku

Příčinou sestupu je buď porucha funkce pánevního dna (plachta je moc napnutá nebo povolená), nebo porucha struktury pánevního dna (utržená pružina, zlomená tyč konstrukce...)

Porucha funkce je způsobena obvykle nepřiměřenou tělesnou zátěží ve smyslu malé či příliš velké aktivity, která je navíc neoptimální pro daného člověka. To způsobí, že měkké tkáně PD již nezvládají reagovat na životní styl člověka a neplní svou funkci - tedy neumožňují oporu orgánům, neuzavírají prostor malé pánve, nezajistí správné vyprazdňování a také vypuzení miminka při porodu. Bývá také narušeno vnímání (přecitlivělé nebo naopak necitlivé), což se může projevit bolestivostí, potížemi při pohlavním styku a s libidem a vůbec vědomím, že nějakou pánev a v ní probíhající procesy máme. Z funkční poruchy se může časem stát porucha strukturální.

Strukturální poruchy znamenají náročnější potíže, kdy jsou poraněné struktury PD. K PD nepatří jen svalovina, ale také vazy, šlachy, úpony, závěsný aparát orgánů, kosti pánve, nervy, cévy a lymfatický systém. To vše má vliv na fungování (nejen) reprodukčního a vyprazdňovacího systému. Strukturální poruchy vznikají při různých úrazech, operačními zásahy, náročným porodem (často instrumentálním – vex, kleště, tlak na břicho, nevhodná porodní poloha..).

Následkem sestupu často dochází k různě těžké inkontinenci, zánětlivým stavům, bolestem, pocitu tlaku či “něčeho navíc” v oblasti pánve či genitálu, sexuálním potížím, menstruačním potížím, poruchám plodnosti a také k potížím v těhotenství, při a po porodu.

O následcích emočních a vlivu na kvalitu života bych pak mohla napsat celou knihu.

Co s tím?

Za prvé je třeba sebrat odvahu a neřešit tento stav na vlastní pěst. Jsem si plně vědoma toho, že je pro mnoho žen psychicky náročné řešit tak intimní záležitost s dalšími lidmi. Ale je to důležité a potřebné, protože tyto stavy mají tendenci se zhoršovat, pokud se neřeší včas.

Důležité je lékařské vyšetření (urogynekolog či proktolog - zabývá se oblastí konečníku). Lékař zhodnotí, zda se jedná o funkční či strukturální poranění a podle toho zvolí léčbu operativní či konzervativní.

Nedílnou součástí léčby operační i konzervativní je fyzioterapie. Je však třeba, stejně jako u lékařů, aby se fyzioterapeut specializoval na tuto problematiku. Kvalitní fyzioterapie se nezabývá jen oblastí pánevního dna, ale celého nastavení těla, je třeba naučit vás, jak ve vašem životě (= individuálně) používat své tělo. Tzn. abyste se optimálně hýbala a uměla tělo nastavit při různých aktivitách a polohách tak, aby se potíže postupně zmírnily až vymizely. Empatický a laskavý přístup by měl být nedílnou součástí této velmi intimní problematiky. Proto hledejte nejen oborníky, ale také lidský přístup v péči o sebe.

Jak a kdy využít vaginální napářku u sestupu

Jednak je třeba, aby v takovém případě napářku (ne)doporučil odborník - ideálně fyzioterapeut/ka, která je s napářkou obeznámena a ví, co obnáší její užívání. Z mé zkušenosti se totiž stává, že pokud zdravotník něco nezná, raději to nedoporučí. A to je mnohdy škoda, protože napářka může mít léčebný či doplňkově léčebný efekt.

Kdy napářku nedoporučuji v souvislosti se sestupem:

u středně těžkého a těžkého sestupu
u neléčeného sestupu (bez vyšetření, hlavní léčby a doporučení pečujících odborníků)
u výrazně ochablého svalstva pánevního dna

I u těchto zmíněných stavů ale platí, že je třeba situaci hodnotit individuálně, tudíž je možné, že pokud je žena v péči a už se o sebe umí adekvátně starat, může být napářka doporučena (za určitých podmínek)

U lehkého sestupu a některých těžších případů mohu doporučit napářku, ale je třeba stanovit si nějaké limity a upravit podmínky, za nichž se napářka provádí:

Pokud nejste v péči gynekologické fyzioterapeutky a lékaře, je třeba je navštívit ještě před aplikací napářky, zjistit situaci a zvolit vhodnou hlavní léčbu. Je možné, že napářka bude doporučena až po úpravě napětí a funkce pánevního dna, tedy až po zacvičení a edukaci pohybového chování a změně životního stylu
Pokud bude napářka doporučena, je třeba zvolit vhodnou polohu, délku napářky a teplotu odvaru, eventuálně vhodně zvolit konkrétní bylinky
Stále platí obecné kontraindikace napářky
Je třeba být poučena jak se napářka provádí
Pokud vám napářka nedělá dobře, přestaňte ji dělat a konzultujte situaci se svými pečujícími odborníky a s vyškolenou poskytovatelkou napářky

Poloha, teplota, délka napařování

Co se týká bodu č.2, osvědčilo se mi v praxi, že po edukaci ženy, jak se má o své tělo starat a její pánevní dno již zesílilo a situace se zlepšuje, je možné napářku provádět. Je třeba si uvědomit, že u sestupu je sed jednou z poloh, která situaci může zhoršovat. Obzvlášť, když genitál nemá oporu sedací části židle, ale je pod ním otvor (napařovací židlička). Orgány pak mají tendenci sestupovat ještě více. Proto doporučuji napařovací polohu v kleku, kdy je mezi nohama pouze hrnec s odvarem a trup se opírá např. o gauč - tedy je ve zvýšené poloze.

Poloha vsedě na napařovací židličce

Pokud je diagnostikován pokles orgánů, je třeba vysledovat, kdy se sestup zhoršuje. Je dobré vyzkoušet polohu, kdy je pánev rovnoběžně se zemí a páteř je napřímená – kolena jsou přibližně ve stejné úrovni jako pánev. U některých typů poklesu pomáhá, když si pod chodidla vložíte ještě menší bedýnku a kolena jsou tak výše než pánev. V této poloze ale nedoporučuji zůstávat dlouho a je třeba sledovat, zda se pokles nezhoršuje. Naopak může u jiných žen pomoci, když je pánev výše než kolena a trup je v mírném předklonu. Pokud si nejste jisté, zda se pokles zhoršuje, je možné požádat o vyšetření fyzioterapeutky v těchto polohách a zvolení optimální polohy právě pro vás. V polohách vsedě vždy doporučuji aktivně se opírat o chodidla, která vytváří stabilní oporu pánvi, a pokles se pak obvykle v těchto polohách nezhoršuje. Jak chodidla aktivovat a opírat vás naučí fyzioterapeuté.

Teplotu vody doporučuji jen lehce teplou (cca teplota těla) - rozhodně ne horkou (i když je horkost snesitelná). U poruch pánevního dna je totiž větší riziko popálení, protože - jak jsem psala výše - bývá mnohdy porucha vnímání této oblasti a žena nemusí adekvátně vnímat teplotu páry.

A co se délky napařování týče, dokud nevíte, jak na vás napářka působí, udělejte ji krátkou - maximálně 10 minut, v poloze vsedě i kratší, pokud budete vnímat, že se pokles zhoršuje.

Poté sledujte, jak se váš stav změnil.

U oslabeného a hypotonického (snížené napětí) PD se může stát, že se situace zhorší, protože se napářkou ještě více měkké tkáně rozvolní. Pak je třeba ještě nějakou dobu cvičit a pracovat na svém stavu s fyzioterapeutkou a je možné, že napářka pro vás nebude ani v budoucnu vhodná (při správné terapii a za určitých podmínek napařování si to ale nemyslím). Naopak u sestupu, který je provázen zvýšeným napětím tkání může napářka hezky uvolnit a zlepšit vnímání pánve.

Pokud jste těhotná a trpíte bolestmi, jste inkontinentní (tzn. i kapku moči neuhlídáte, když např. kýchnete či zakašlete), nebo již máte sestup či poruchu PD diagnostikovanou, doporučuji ještě před napářkou konzultovat stav a být v péči gynekologické fyzioterapeutky. Minimální doba fyzioterapie, aby se dostavily výsledky je obvykle v řádu 3 měsíců, proto své potíže nenechávejte na týden před termínem porodu.

Shrnutí

Napářku u sestupu je třeba volit vždy po konzultaci s odborníkem, který je obeznámen s vaginální napářkou a jejím vlivem na tuto problematiku. Pokud je napářka doporučena, je třeba upravit podmínky aplikace na míru a sledovat její efekt.

Mgr. Pavla Filipová, DiS.
fyzioterapeutka
https://fyziofemina.webnode.cz/

Zavolejte nám

Nebo nám napište na